Krchleby - I. část [12/2006]

O Krchlebské tvrzi je první zmínka v roce 1217, ale teprve roku 1318 se uvádí vladyka Soběhrd ze Skrchleb. Z dalších místních vladyků jsou uváděni roku 1352 Jindřich, r. 1385 Oldřich a roku 1389 Mikeš. Poté se uvádí rytíř Mikuláš Krchlebec z Krchleb, který jako purkrabí sloužil u pana Oldřicha z Rožmberka na hradě Zvíkově. Mikuláš byl udatným rytířem a to na straně císaře Zikmunda, který mu roku 1421 za odměnu v zástavu zapsal vesnice kláštera Ostrovského, Blažim, Nebřich, Dalešice, Měřín a část obce Mrvice u Vrcholových Janovic. Mikuláš Krchlebec z Krchleb sloužil ve vojsku krále Albrechta a zúčastnil se bitvy u Lipan 30. května 1434 velice aktivně. Uvádí se, že lstí vojenskou v přední linii přispěl k porážce husitského vojska. V roce 1441 obdržel Mikuláš Krchlebec od krále Friedricha (tento údaj - král Friedrich je uváděn zřejmě chybně v Kronice Krchlebské, kdy byla historie obce převzata od A. N. Vlasáka - okres Neveklovský. Friedrich III. Štýrský byl římským králem a byl strýcem Ladislava Pohrobka. Po smrti krále Albrechta od 1440 - 1453 nebylo českého krále. Až 28. 10. 1453 byl korunován za českého krále jeho syn Ladislav Pohrobek) 300 dukátů za věrné služby válečné jako předkovi Albrechtovi prokázané. (Král Albrecht zemřel v říjnu r. 1439 na výpravě proti Turkům.) O tyto peníze se musel u panstva přihlásit, neboť 300 zlatých měl dostat od krále Albrechta. Rod Krchlebců záhy vymřel a vytratil se tak z české šlechty.

V roce 1444 odkázal Petr z Losenice Krechleby synu Mikešovi a roku 1531 už je vlastní Alexandr z Petrovic. Později se statek dělí. Díl patří Bechyňům z Lažan a díl k Tloskovu. V roce 1661 koupil Krchleby Jan Bedřich Pachta z Rájova a od roku 1667 je vlastní Jiří Lev z Lukavic. V 18. století končí doba, kdy Krchleby jsou připojovány k okolním statkům a opět tvoří samostatný statek, který drželi rytíři Haugvicové z Biskupic. V roce 1766 má Krchleby hrabě František z Götzu, po něm Norbert hrabě Dohalský z Dohalic, který jako c. k. komoří roku 1785 zemřel, odkázal statek synovi Františkovi Adamovi hraběti Dohalskému z Dohalic. Roku 1815 byly Krchleby od paní Anny Batkové, rozené z Eisenšteina, koupeny k panství Tloskov. Zámek se stal obydlím správce dvora.

Ke Krchlebskému zámečku patřil poplužní dvůr, vinopalna, mlýn a tehdy ještě patřilo k zámku asi 130 ha půdy.

Ke konci 19. století měla obec Krchleby 31 domů, 244 katolíka a 17 židů. Kolem roku 1920 byla výměra polností u obce 323 ha a 202 obyvatel.

Roku 1923 na základě záborového zákona a přídělovým řízením Státního pozemkového úřadu byla rozdělena mezi drobné nabyvatele výměra 65 ha. Zbytek o výměře 64 ha byl přidělen t. č. nájemci Janu Kohoutovi do vlastnictví za cenu 200 000 Kč. Dne 31. ledna 1935 zemřel Jan Kohout a v roce 1938 prodal Alois Kohout zbytkový statek Václavu Hanzlíčkovi.

Pro zajímavost si můžeme připomenout rozvrstvení usedlostí podle výměry. Usedlostí bylo v Krchlebích 35 a polnosti v 585 parcelách.

Výměra v hektarech a počty usedlostí

výměrapočty usedlostí
0,5 - 1 ha 1
2 - 5 ha 20
5 - 10 ha 8
10 - 20 ha 4
nad 20 ha 1
nad 40 ha 1

(pokračování v jiném čísle)

Novotný Pavel

Komentáře nejsou povoleny.