Pohled (ne)závislého pozorovatele na společenské dění ve vsi Vlkonické [16/2006]

Kdesi jsem četla, že lidé často zapomenou, co kdo řekl nebo vykonal, ale nikdy nezapomenou, jak se vedle toho či onoho člověka cítili. A proto prosím berte toto, jako pokus o shrnutí mých pocitů.

Je to již tři roky, kdy jsem opravdu náhodou zavítala na návštěvu do Vlkonic. Pohoda a kouzlo květnových dní mě zde, jako městského člověka oslovila natolik, že jsem se začala celkem pravidelně do těchto míst vracet. Mou náklonnost k Vlkonicím umocnily zážitky ze setkání se zde žijícími lidmi i těmi, kteří sem dojíždějí na víkendy a volné chvíle, kterým také přirostlo toto místo k srdci.

Po třech letech dojíždění nemohu sice říci, že znám všechny zdejší lidi, ale 100% Vám mohu říci, jak se vedle nich cítím.

Lidé, které jsem zde měla možnost poznat, mi svým způsobem vrátili „víru v člověka“. jelikož svým chováním dokazují jednu úžasnou pravdu - že velikost člověka není jen dána tím co umí a čeho všechno dosáhl, ale i tím, jak se chová a vychází s lidmi kolem sebe a že, když je třeba umí lidem kolem sebe pomoci. Vlkoničtí svou vzájemností dokazují, že každý kdo zavítá na některou jejich společnou akci, se zde cítí velice domácky, mile a uvolněně a je jedno zda je mu 15 či 80 let, vždy zde najde vlídné přijetí a zábavu, neboť těchto akcí se účastní lidé všech věkových kategorií.

Já měla možnost díky těmto činorodým lidem zažít akce, které jsem dříve nikde nezažila, jako např. celovesnickou zabíjačku, taneční zábavy, letní setkání na vlkonické návsi s opékáním prasete či jehněte, stavění máje, nebo „Setkání rodáků“. Nejúžasnější pro mě na těchto akcích je, že se konají z dobré vůle všech a každý účastník má snahu přispět něčím, ať již stuhou na májový věnec či příspěvkem na společný stůl. Ke všem těmto akcím zajisté velice přispívá tradice zdejších chlapů, čímž jsou jejich pravidelná setkání každý první pátek v měsíci ve „Vlkoštejně“. jak nazývají místnost po bývalé prodejně potravin, kterou si vlkoničtí svépomocí upravili a která vždy bývá centrem všech těchto akcí.

Záměrně zde nikoho nejmenuji, protože to opravdu není v této úvaze důležité. Také v názvu píši slovo nezávislého se závorkami okolo ne, jelikož čím dále více zjišťuji, že na těchto vlkonických pohodových akcích, začínám být závislá.

A mohu jen doporučit všem, aby až se doslechnou o některé akci ve Vlkonicích, neváhali přijet se sem podívat.

Jitka K.

Komentáře nejsou povoleny.