Krchleby - II. část [13/2006]

Vraťme se zpět na krchlebské panství, kdy se vaří u zámku pivo. Vaření piva v Krchlebích lze umístit do druhé poloviny 17. století, jako v Hoděticích. Sousední Osečany vařili při tvrzi pivo už roku 1543.

Začalo se rozšiřovat pěstování chmele a některé statky měly svoje sladovny (Osečany). Vařilo se pivo pšeničné, až mnohem později z ječmene.

Krchlebský statek vařil dva čtyřvědrové sudy na jednu várku. Pro představu je to 496 litrů piva (1 pivní vědro = 62 l). Výstav piva v jednotlivých letech kolísal (zřejmě měla vliv bohatost úrody obilí). V roce 1710 bylo uvařeno 5952 litrů piva ve dvanácti várkách. Roku 1711 bylo uvařeno 16 várek po dvou čtyřvědrových sudech - tj. 7936 litrů a roku 1712 várek 13 tj. 6448 litrů piva.

Žádný statkový pivovar si nemohl dovolit produkovat piva víc. Vývoz piva mimo území statku ani odnášení nebylo dovoleno. Se skladováním piva na delší dobu se nedalo počítat. Vyrobené množství museli v nejkratší době zkonzumovat domácí poddaní.

Hrubý příjem statku byl za rok asi 200 zlatých za prodej piva - neznáme ovšem náklady. Vaření piva skončilo v roce 1815, kdy Krchleby patřily pod panství Tloskov. Tloskovský pivovar měl průměrnou roční výrobu v letech 1711-1712 - 248 250 litrů a již v roce 1885 - 619 200 litrů piva.

Častým doplňkem pivovarnictví byla výroba lihu (pálenky). Totéž se dělo na panství Krchlebském. Líh se pálil z vína, piva, ovoce, obilí, od konce 18. století z brambor. Výroba lihu nebyla nijak nákladná. Pro vinopalnu stačila většinou jedna místnost, v níž byly umístěny všechny potřebné nádoby i destilační přístroj. Odbyt pálenky byl zajištěn z panských vinopalen jako u piva, protože platil tzv. „přímus“ podle něhož mohla vrchnost nutit poddané k odběru. U výroby pálenky není údaj kolik se průměrně vyrobilo za rok.

Mlýn v Krchlebích je uváděn jako vodní jednokolový na spodní pohon.

Na začátku 20. století je v Krchlebích založen sbor dobrovolných hasičů. (Viz Křečovické listy č.5 rok 2004.) V roce 1914 vypukla velká válka, která je dnes uváděna jako první světová. Válečné útrapa poznamenala i obyvatele obce. Kromě toho, že převážná část mužů byla povolána na evropské bojiště, se osm mužů již nevrátilo ke svým rodinám.

Padlí ve válce 1914 - 1918
Medal František(franc. legionář, + Michelbach - Francie)
Mašek Josef
Medal Antonín
Mašek Antonín
Doležal Josef
Hrubant Antonín Hrdinka Josef
Graif František

Padlým vojínům postavili občané Krchleb pomník u silnice proti č.p. 4.

Jako legionáři se vrátili
Mařík Josef - francouzský legionář
Mrázek Jan - ruský legionář
Jirásek Jaroslav - francouzský legionář
Petrák Josef - italský legionář

Tito legionáři jsou uváděni v kronice obce Krchleby. Další, které uvádím, jsou v seznamu legionářů okresu Benešov.

Čermák Josef - italský legionář
Hodík Bohumil (Štěpán) - ruský legionář
Kovařík Josef - ruský legionář

Pokud si někdo vzpomene nebo má možnost upřesnit tento dodatečný seznam, budu rád.

V roce 1938 začíná stavět v Živohošti lehké opevnění firma Josefa Jíry z Podbořan. Kámen na stavbu se těží u Vlkonic. V lomu se pracuje ve dne i v noci, kámen je odvážen na stavbu opevnění (řopíků) třemi nákladními auty. Betonová směs se vozila z Benešova.

Mírové období v Evropě nemělo dlouhé období. Dne 15. března 1939 obsazuje německá armáda zbytek Československého území. Následuje vyhlášení protektorátu Böhmen und Mähren v rámci velkoněmecké říše.

Před zámkem stávala památná lípa. Při silné bouřlivé vichřici 16. července 1939 padla. Skoro týden trvalo, než byl provoz na silnici obnoven. Stáří lípy se odhadovalo na 800 let. V obvodu měřila 8 metrů a na výšku 30 metrů.

Na podnět starosty obce Antonína Doležala bylo založeno elektrárenské družstvo 7. 3. 1940. Instalace elektřiny byla zadána firmě Hora z Benešova a 20. 12. 1940 byl přivezen ještě měděný materiál. Koncem října 1941 bylo provedeno připojení a 23. 12. 1941 byly z Krhanic přivezeny elektroměry. Na Štědrý den roku 1941 se svítilo elektřinou.

V době, kdy je hitlerovské vojsko vytlačováno ze Sovětského svazu Rudou armádou, musejí obyvatelé Neveklovska a tedy i Krchlebští obyvatelé v roce 1943 postupně opustit svoje domovy a předat živý i mrtvý inventář do „SS hofu“. Musejí uvolnit prostor pro výcvik vojáků (viz Křečovické listy č. 3 rok 2003).

Hořící letadlo, jenž se objevilo 19. 4. 1945 nad Krchleby, byla německá proudová stíhačka Me.-262. Letadlo se zřítilo do Hlubokého na Čermákovu louku, kde se zarylo několik metrů do země, roztříštilo se a shořelo. Pilota našel p. Mařík F. na poli mrtvého s neotevřeným padákem. Jméno pilota stíhačky podle zápisu v kronice: Franz Nenynk z Lingenau. Byla to jedna z německých stíhaček, která napadla svaz angloamerických letadel nad Sedlčanskem.

Do Nahorub přijela Rudá armáda 11. 5. 1945 a potom se utábořila od Krchleb k Bečvárně.

V polovině července 1945 se definitivně zrušil „SS hof“ v hostinci na Perculi.

Pavel Novotný

Komentáře nejsou povoleny.