Z archivu tloskovského panství [11/2006]

Postavení poddaných v době poběholorské doznalo podstatného zhoršení. Pravomocí vrchnosti byl výkon veřejné správy a soudnictví, ale i vrchního vlastnictví k poddanské půdě. Toto všechno vyvrcholilo vydáváním různých nařízení zasahující poddané ve všech složkách jejich života. Trestní sankce za přestoupení těchto nařízení se vyznačují nebývalou tvrdostí a neúměrnou výší peněžitých pokut.

Pro posouzení některých záznamů z knihy rukojemských závazků panství tloskovského.

Dne 22. Maij 1674 Martin Blecha kožešník a Matěj Kareš, oba dva sousedé z městys Maršovic, slíbili rukou dání panu Jiřímu Vilímovi Temlerovi hejtmanu panství tloskovského, za Annu Šimonovou, kterážto souc v podezření, že by panskému dobytku dvora maršovského nějakýma čarama uškoditi, aby krávy dojiti nemohly, jměla. Pročež na ten spůsob ji vyručují, dotud, dokud ona se z toho nevyvede, že ničímž vinna nejni, pokudž by pak ona se z toho vyměřiti nemohla a něco více na ni se proneslo, tehdy rukojmové ji zase v ta místa, kde nyní zůst. dostaviti, ale i mnohem větší trestání podniknouti musí.

Dne 4. Juni 1674 Václav Stara a Jiřík kolář, oba dva sousedé ze vsi Řehovic, slíbili rukou dáni panu Jiřímu Vilímovi Temlerovi, ten čas představenému hejtmanu téhož panství tloskovského, za Maťeje Witemberka, kterýžto majíce se dáti na grunt Kulhanovský ve vsi Stražovicích, všelijakých vejmluv a spečování předstírajíc, že by hospodařiti nemohl, do vězení šatlavního neveklovského, až by se k takovému statku ujímání uvolil, vsazen byl. I nemohouce on jináče z téhož vězení vyjíti, tehdy tyto svrchu psané rukojmí za sebe zavedl, že týž statek ujme, na něm dobrým hospodářem že chce býti, též na něm se živiti, věrnost, poslušnost a poddanost své nejmilostivější vrchnosti zachovati a z gruntův do své smrti nikam se hejbati a odcházeti nebude. Pokudž by toho tak nezdržel a pryč z gruntův odešel, tedy netoliko jeho rukojmové dostaviti, ani i pokutu a trestání, které by jim od milostivé vrchnosti vyměřena byla, podniknouti a mile snášeti musejí, Datum dne svrchu psaného.

(Pozdější zápis) Týž dotčený Matěj Witemberk na témž gruntu zustávající od zápisu tohoto až do roku pořád zběhlého od všelijakých robot panských lhůtu míti má.

Léta Páně 1675 dne 19. Martin Jiřík Koudelka rodilý z Křečovice, vedle jeho poslušné žádosti jest přijat do krčmy vlkonské za šenkýře, kterémuž se z pivovaru tloskovkého pivo a pálený k šenku a dobrému vrchnosti vystavovati bude a to na ten způsob, aby se ke všem lidem, kteří se tak k němu na truňk zachodí, vlídně nacházel a jim obzvláštně těm, kteří by bez podvodu a zbytečných dluhův za panský statek jemu na ten čas svěřený platiti mohli, s pilností sloužil a tudy na se dobrý pozor dajíce vrchnosti žádných restův nečinil, nýbrž když se mu druhý sud piva vystaví, aby ihned jeden do důchodu zaplatil, druhý pak sud až do stržení peněz jemu čekati se bude. A že tomu všemu, co se tuto nadpisuje zadostiučiniti a žádných restův (mimo téhož jednoho sudu piva) činiti nechce pro lepší jistotu toho za sebe celou obec vlkonskou v rukojemství postavil. Pokudžby pak mimo tuto zápověď jako dluhy zdělal, tehdy ona obec takové za něj platiti povinna bude. Actum leta a dne svrchu psaného.

Leta 1683 dne 31.Augustij přijat jest Jakub syn po neb. Jiříkovi Vávrovi ze vsi Živohoště za mistra sládka do verkštatu J.V.H. Mti tloskovského, za něj slibují předně, že bude dobré a hodné slady dělati, z nich pivo dobré vařiti, při tom se pilně, poslušně a nade všechno věrně chovati, spolků žádných jak s officíry tak s jinšími lidmi, jak by se koliv jmenovati mohli, nemíti, piva nepřebírati, též ve spilce a lochu neutáčeti a nefalšovati, za ředinu a patoky do důchodu náležitě odváděti, Jiřík Tůma a Jakub Marků, šenkýř živohoštský, na tento způsob, pokudž by on sládek pivo pokazil anebo proti naddotčenému textu se dočinil, aby oni rukojmové platili. On sládek taky naproti tomu připovídá jako věrnej dědičný poddaný to všechno naplniti. Actum na kanceláři tloskovské dne a let aut supra.

Novotný Pavel

Komentáře nejsou povoleny.