Nezařazené : Všechny ostatní články, které nebyly zařazeny do žádných z výše uvedených témat.

Veselá Éčka [32/2010]

Na počátku pokryl Bůh zemi brokolicí, květákem, špenátem, zelenou, červenou a žlutou zeleninou všeho druhu, aby muž a žena mohli žít dlouho a zdravě.

A Ďábel stvořil Algidu a Rafaelo.

A zeptal se: “.eště pár horkých višní k té zmrzlině?“./em>
A muž odpověděl: “.no, rád.“./em> A žena poznamenala: “. mně ještě horkou vafli se šlehačkou.“ A tak každý z nich nabral 5 kilo.

A Bůh stvořil jogurt, aby si žena mohla uchovat figuru, která se muži tak líbila.

A Ďábel vytvořil z pšenice bílou mouku a z řepy cukr a zkombinoval je. A žena změnila svou konfekční velikost z 38 na 46.

I řekl Bůh: „Zkuste můj čerstvý okurkový salát.“./em>

A Ďábel k tomu stvořil dressing a česnekový toast jako přílohu. A mužové a ženy si po tomto požitku povolili pásky o jednu dírku.

Bůh ale vyhlásil: “.al jsem Vám přece čerstvou zeleninu a olivový olej na ni!“./em>

A Ďábel vytvořil malé briošky a camembert, humrové chlebíčky a kuřecí prsíčka na másle, k čemuž bylo již třeba druhého talíře. A hladina cholesterolu lidstva stoupala k nebesům.

Tak Bůh stvořil běžecké boty, aby jeho děti ztratily nějaké to kilo.

A Ďábel stvořil kabelovou televizi s dálkovým ovládáním, aby se člověk nemusel obtěžovat s přepínáním.

A mužové a ženy se smáli a plakali před blikající obrazovkou a počali se odívati do strečingových a joggingových dresů.

Nato Bůh stvořil brambory s nízkým obsahem tuku a bohaté na draslík a další cenné látky. A Ďábel odstranil zdravou slupku a vnitřek rozdělil na plátky, které pak smažil ve zvířecím tuku a poprášil pak spoustou soli.

A člověk získal dalších pár kilo...

Pak Bůh vynalezl libové maso, aby jeho děti nemusely zpracovávat tolik kalorií, a přitom aby se zasytily.

A Ďábel stvořil McDonalds a Cheeseburger za 99 centů. A pak se zeptal: “.ranolky?“./em>
A člověk odpověděl: “.asně – extra velkou porci s majonézou!“
A Ďábel řekl: “.ak to má být.“./em>
A člověk utrpěl srdeční infarkt.

Bůh si povzdechl a stvořil čtyřnásobný bypas.

A Ďábel vynalezl zdravotní pojištění...

Poděkování [30/2010]

Děkuji všem sponzorům, kteří mi pomohli uskutečnit fotografickou výstavu v KDJS v Sedlčanech ve dnech 23. 3.–23. 4. 2010 za podporu a porozumění.

OÚ Křečovice
OÚ Osečany
OÚ Prosenická Lhota
Údržba silnic, Osečany
Levné oděvy, Křečovice
Václav Altmann, zahradnictví
Povltavské mlékárny, Sedlčany
Moos, Osečany
Lesní společnost Vltava
Petr Sirotek, chovatelské potřeby, Sedlčany
Vinotéka, Neveklov
Karel Kabele, Neveklov
Pohostinství na Růžku, Osečany

a své rodině za pochopení

Jitka Růžičková, www.fotoruze.cz

Internet - nové informace [24/2008]

Firma: WIFCOM
Kontaktní osoba: p. Bouše, mob.: 775569216
Rychlost měřená v obci: až 10 Mbit/s
Instalační poplatek: 4500,- Kč
(po předložení letáku 1000,- sleva). V ceně zahrnuto zařízení, materiál a instalace technikem. Cena instalace se může lišit dle požadovaných specifikací a technické náročnosti na montáž.
Měsíční poplatek: 290,- Kč

Internet – Informace [22/2008]

Možnosti připojení na bezdrátový internet v oblasti Křečovice se zlepšují.

Wifcom (www.wifcom.cz), rychlost 1024-5120 kbit/s
Instalační poplatek 3000 Kč
Měsíční poplatek 350 Kč
(bližší informace Libor Ptáček)

Sedlčanský internet (internet.sedlcany.cz), rychl. 1024 kbit/s
Instalační poplatek 2000 Kč
Měsíční poplatek 595 Kč
(bližší informace paní Monika Pechačová)

Významná výročí Sedlčanských škol [18/2007]

SOU Sedlčany

Vážení absolventi SOU Sedlčany, bývalé zemědělské školy!

Oznamujeme vám, že v pátek 28. září 2007 od 9,00 hod se budou v areálu učiliště v ulici Petra Bezruče čp. 364 konat oslavy 120. výročí založení školy.

Dovolujeme si co nejsrdečněji pozvat absolventy všech učebních oborů na tuto slavnost. Pozvánka se týká také bývalých žáků SOU lesnické v Třebnicích a SPV Laktos v Sedlčanech.

Ing. Jiří Janů, ředitel SOU Sedlčany
(uveřejněno na žádost ředitelství školy),
www.sou.sedlcany.cz

GSOŠE Sedlčany

Významné výročí oslaví i sedlčanské gymnázium. Letos tomu je již 60 let, co zasedli první žáci do jeho lavic. Oslavy proběhnou v sobotu 6. října 2007. Podrobnosti budou uváděny na internetových stránkách www.goasedlcany.cz

Velikonoční Symboly [17/2007]

Pro naše předky bylo jaro začátkem hospodářského roku. Opět se „rodí“ slunce a v křesťanské tradici vstává z mrtvých spasitel Ježíš. Jaro je prostě znovuzrození.

Velikonoční vajíčka, zajíček, beránek, kříž nebo svíce jsou symboly, které k velikonoční tradici nerozlučně patří. Jaký to vše má ale význam? Proč tyto symboly používáme, co pro nás znamenají nebo mohou znamenat? Jak blízko mají ke křesťanství?

Vajíčko

Je mnoho výkladů, proč je vajíčko spojováno s Velikonocemi, rozhodně to má svou dávnou tradici. Tvar vejce nemá nikde začátek ani konce, každé místo může být nahoře i dole. Vejce symbolizuje zárodečný chaos, ze kterého vzniká narození. Tento význam najdeme už v řecké mytologii. Vejce nacházíme už před křesťanstvím při pohanských oslavách jara. V předkřesťanských dobách bylo dokonce dáváno do hrobu k mrtvému, jako symbol života a vzkříšení. Vejce zřetelně symbolizuje se zmrtvýchvstáním Ježíše a s křesťanskými Velikonocemi.

Konzumovat vajíčko v době svátků souviselo pravděpodobně i s velkým postem, který Velikonocům předchází, ani vejce se jíst nesměla. Období půstu provázelo mnoho pověr. Například aby se člověk vyhnul neštěstí nesměl přinést vejce domů po západu slunce.

Pomlázka

K lidové tradici a k projevům proudícího života patří velikonoční koleda - pomlázka. Součástí koledy je obcházení domů, veršovaná přání, polívání vodou a hlavně šlehání zelenými pruty (pomlázkami), které údajně přináší „pomlazení“. Za blahodárný akt vyšlehání se přirozeně musí platit - dárky a vejci. Jako dárek má být vajíčko plné a omalované. Vejce malována buď jednobarevně nebo pomocí zdobných technik a vzorů, které se liší krajovými zvyky i dobou.

Malovaná vajíčka se postupně stávala okrasným předmětem a sběratelstvím. Pro účel sběratelství a prodeje se původně plná vajíčka z praktických důvodů začala vyfukovat a v této formě je většina lidí chápe jako tradiční - tedy jako kraslice.

Zajíček

Zajíček Jiným z rozšířených symbolů Velikonoc je zajíček. Zajíc má své místo v mnoha náboženstvích a mytologiích. V řecké, egyptské a čínské symbolizuje například štěstí, plynoucí čas, krátkost života a u Aztéků dokonce symbolizoval i stvořitele.

Obecně se k němu křesťanství staví s odstupem kvůli jeho užívání jako symbol smyslnosti. Zajíc proto býval občas znázorňován v bílé barvě u nohou Panny Marie, což mělo symbolizovat vítězství čistoty nad tělesným pokušením, které o sobě dává nejvíce vědět právě na jaře. V Bibli je zajíc označován jako „stvoření maličké na Zemi a moudřejší nad mudrce“ a symbolizuje zde chudé, skromné a pokorné.

Podobu zajíce na sebe prý kdysi braly čarodějnice, aby se ukryly. Lidé věřili, že jim čarodějnice v podobě zajíce přinášejí ochranu, a proto je uctívali. Zajímavé je, že v Irsku se zajíci nejedí vůbec, protože Irové říkají, že je to stejné, jako by jedli svou babičku. Proč? No přece proto, že naše babičky i prababičky „čarovaly“ všechny!

Příjemné prožití velikonočních svátků přeje

Pavel Novotný

Interview s Bohem [16/2006]

„Pojď dál,“ řekl Bůh. „Tak ty bys se mnou chtěl udělat interview?“ „Jestli máš čas,“ řekl jsem. Bůh se usmál a odpověděl: “.ůj čas je věčnost, a proto je ho dost na všechno. A na co se mě vlastně chceš zeptat?“./em>

Co tě na lidech nejvíc překvapuje?
To, že je nudí být dětmi, a tak pospíchají, aby dospěli, a když jsou dospělí, zase touží být dětmi. Překvapuje mě, že ztrácejí zdraví, aby vydělali peníze, a pak utrácejí peníze za to, aby si dali do pořádku své zdraví. Překvapuje mě, že se natolik strachují o budoucnost, že zapomínají na přítomnost, a tak vlastně nežijí ani pro přítomnost, ani pro budoucnost. Překvapuje mě, že žijí, jako by nikdy neměli umřít, a že umírají, jako kdyby nikdy nežili.
(Bůh mě vzal za ruce a chvíli jsme mlčeli.)

Co bys chtěl jako rodič naučit své děti?
(usmívá se) Chci, aby poznali, že nejcennější není to, co v životě mají, ale koho mají. Chci aby poznali, že není dobré porovnávat se s druhými. Každý bude souzen sám za sebe, ne proto, že je lepší nebo horší než jiní.

Chci, aby poznali, že bohatý není ten, kdo má nejvíc, ale ten, kdo potřebuje nejméně. Chci, aby poznali, že trvá jen pár vteřin způsobit lidem, které milujeme, hluboká zranění, ale trvá mnoho let, než se taková zranění uzdraví. Chci, aby se naučili odpouštět, odpouštět skutkem.

Chci, aby věděli, že jsou lidé, kteří je velmi milují, ale kteří nevědí, jak své city vyjádřit. Chci, aby věděli, že za peníze si mohou koupit všechno kromě štěstí. Chci, aby poznali, že opravdový přítel je ten, kdo o nich všechno ví, a přesto je má rád. Chci, aby poznali, že vždycky nestačí, aby jim odpustili druzí, ale že oni sami musejí odpouštět.

Chvíli jsem seděl a těšil se z Boží přítomnosti. Pak jsem Bohu poděkoval, že si na mne udělal čas. Poděkoval jsem mu za všechno, co pro mne a mou rodinu dělá. A Bůh odpověděl: Kdykoli. Jsem tu čtyřiadvacet hodin denně. Jen se zeptej a já ti odpovím.

Lidé zapomenou, co jste řekli. Lidé zapomenou, co jste udělali, ale nikdy nezapomenou, jak se vedle vás cítili.

K vánočnímu zamyšlení vybral Pavel Novotný

Ikrecovice.cz [15/2006]

Po dlouhé době vám opět přinášíme zprávy o internetových stránkách www.ikrecovice.cz, které reprezentují Křečovice i celou obec na internetu. Během letošního léta a podzimu prochází stránky postupnou rekonstrukcí. Dostaly nový vzhled a byly doplněny, upraveny či aktualizovány texty v jednotlivých sekcích.

Nově přibyla možnost stáhnout si všechny vydání Křečovických listů (ve formě internetových stránek) a obrázkové ikony. Byla vytvořena nová sekce - Vizitka, kde jsou k nahlédnutí různé koláže z fotografií, znak a prapor obce. Oficiální úřední deska byla přesměrována na krecovice.obec.cz a původní přesunuta do sekce Informace, kde naleznete nově i rozdělení obce podle různých kritérií (taktéž sekce Vizitka, Obec). V každé sekci navíc naleznete v postranním sloupečku výpis článků z Křečovických listů, které se jí týkají.

Křečovice na internetu
počet nalezených odkazů ve vyhledávačích/hledané slovo
vyhledávač (jazyk)hledané slovo
- Křečovice Josef Suk Vesničko,..
Altavista (angl..) 1 700 45 100 76
Atlas (čeština) 4 983 3 253 1 587
Google (angl.) 60 000 620 000 684
Seznam (čeština) 1 016 8 472 3 226
Tiscali (čeština) 3 670 12 600 1 010

ikrecovice.cz na internetu

  • V období červen - říjen 2006 bylo zaznamenáno celkem 2249 návštěv a různé stránky byly zobrazeny celkem 8732krát. Nejvíce návštěv bylo v srpnu a nejméně v červnu.
  • Nejvyšší návštěvnost je v pondělí (20%), ale od ostatních dní se příliš nevychyluje. Nejnavštěvovanější hodinou je čtrnáctá (22%). Ostatní hodiny v rozmezí 8-22 hodiny jsou vyrovnané, v nočních hodinách je návštěvnost nepatrná.
  • Průměrné setrvání jednoho návštěvníka jsou dvě a půl minuty
  • Nejpoužívanějším operačním systémem návštěvníka jsou Windows - 92,2% (následuje Macintosh, Linux) a internetovým prohlížečem návštěvníka bývá nejčastěji Internet Explorer - 75,9% (dále Mozilla Firefox, Mozilla, Opera)
  • Přístup na ikrecovice.cz nejčastěji zprostředkovává portál Seznam (72,1%), dále Google (16,3%), Atlas.cz (5%), Centrum.cz (4,4%).
  • Nejčastějším zadávaným výrazem (resp. slovním spojením) do vyhledávače (jenž poukázal na ikrecovice.cz) je stavba (popř. drobné stavby) - 15%. Druhým v pořadí je Josef Suk (10%). Dále jsou hledány výrazy: Křečovice, Tj Vltavan Křečovice, svatý Lukáš, Poličany, ale také kácení dřevin, znak obce, volební program obce, Bohmen. Celkem je používáno na 2000 výrazů a slovních spojení.
  • Nejzobrazovanější sekce (mimo úvodní strany) jsou Křečovické listy, Informace, Památky, Josef Suk.
  • Návštěvy lokalizované z cizích zemí (měst)
    zeměměsta
    Polsko (Varšava, Krakov, Lublin, Katowice)
    USA (Bakersfield, Snellville, San Diego, College Park, New York, Framingham, Redmond, Coudersport, Reston, Hanovec, North Chicago, Palo Alto)
    Slovensko (Bratislava, Dubnica, Vráble, Kosice, Banská Bystrica)
    Německo (Kassel, Stuttgart)
    Izrael (Haifa)
    Nizozemsko(Amsterdam)
    Francie (Paříž, Rotkreuz)
    Velká Británie (Derby, London, Oxford)
    Kanada (Toronto, Vancouver)
    Rakousko (Vídeň)
    Čína (Henan)
    Španělsko (Madrid)
    Rusko (Moskva, Orenburg)
    Itálie (Milán)
    Thajsko (Chiang Mai)
    Belgie (Brusel)
    Portugalsko (Baleia)
    Švýcarsko (Curych)
    Dánsko (Kongens Lyngby)
    Japonsko, Irsko, Argentina, Indie, Brazílie, Egypt, Jižní Korea, Hong Kong, Bulharsko, Slovinsko, Kypr, Nový Zéland (neznámé)

Důležité internetové adresy a e-maily na poslední straně Listů

Gabriela Novotná

Dárky přece naděluje… (vánoční rozjímání) [12/2006]

Mají děti u nás zmatek v tom, kdo jim naděluje pod stromeček dárky? Nebo mají jasno? Doba, když naděloval Děda Mráz je pryč.

V nedávné době jsem četl výsledky průzkumu mezi dětmi, jak si představují osobu, která jim přináší dárky. Výsledkem byl zvláštní hybrid, Ježíšek v červeném oblečení a s dlouhými vousy.

Velký vliv na dětském zmatku v podobě „nadělovatele“ vánočních dárků mají supermarkety, ve kterých se dětem do té doby neviditelný Ježíšek poněkud zhmotnil.

Když se mluví o malém batoleti v kolébce, je to zamlžená postavička. Nikdo si neumí technicky představit, jak takové miminko naděluje dárky. Pro děti je pak samozřejmě příjemnější sáhnout si na živého Santa Clause, který je dokonce v rámci reklamních kampaní obdarovává bonbóny, nebo malými reklamními dárečky.

Vánoce jsou skutečně čím dál více spojovány spíše s nadělováním dárků než s duchovní tématikou.

Asi před dvanácti lety vznikla tradice Ježíškovy pošty. Od pátého prosince až do samotných Vánoc máme možnost dostat pohled nebo dopis přímo od Ježíška. Rodiče v obálce, do níž jsou vložena přání jejich ratolestí, pošlou novou obálku nebo pohled s nalepenou známkou a s adresou svých dětí. Ježíšek to orazítkuje a pošle zásilku Ježíškovou poštou dětem domů. Adresa je jednoduchá - Ježíšek, 362 62 Boží Dar.

Tato nová „tradice“ je důkazem, že Ježíškovo nadělování není na ústupu a že americký Santa Claus - vousatý „komediant“ v barvách fotbalové Slávie má zdatného soupeře. A Ježíšek? Ten prostě k Čechům odjakživa patřil a žádná jiná postavička ho odtud nemůže vytěsnit. Neberme dětem pocit tajemna a radost z překvapení. Je pravda, že česká rodina se snaží být pohromadě alespoň o Vánocích. Na rozdíl od jiných zemí jsou u nás Vánoce stále rodinnými svátky. Hodně dárků od Ježíška.

Novotný Pavel

Vánoce - i takové jsou a byly [4/2003]

Pokud si myslíte, že Vánoce teprve přijdou, mýlíte se. Ty letošní začaly totiž dávno.

Bylo to někdy v polovině října, kdy některé obchodní domy začínaly vánoční výzdobu a vybízely k nákupům. V prvním momentě se každý usmál vždyť tou dobou se chodilo ještě v tričku. Ovšem to jsou „Vánoce“ komerční. Ty pravé vánoční svátky opředené kouzlem obyčejů, písní, koled, pověr,… teprve budou.

Začátkem prosince je svátek sv. Barbory. Božena Němcová o něm píše: Huřízne si dívčí višňovů nebo třešňovů větvičku, dá do vody na teplé místo nejlépe do chlíva, ob den dává čerstvů vodu. Na Vánoce vykvete. Ty větvičky nosí děvčata na půlnoční za šněrovačků, ha který chlopec ji chlopne, za toho muší jít.

Jinak praví o tzv. barborkách Staročeský herbář: Chceš-li poznati čarodějnice, uřízni na sv.Barboru jednoroční proutek z višně, dej ho do nějaké nádoby a nalej naň každého dne čerstvé vody, do Štědrého dne se rozvije. Při jitřní udělej z něho kolečko a hleď skrze ně při mši sv. k oltáři a uvidíš všechny čarodějnice k oltáři zády obrácené. Ale potom musíš vyjítí z kostela dříve než kněz řekne „Amen“ neboť kdyby ses opozdil čarodějnice by tě roztrhaly.

Nejstarší doklad o staročeských vánočních „zábavách“ je poznámka od arcibiskupa Arnošta z Pardubic (1357). Běduje v ní na bezbožné hráče v kostky, že prý to ohavný hřích, večer před hodem narození Páně, po všeobecném zvyku, hráti hru kostěnou.

Odedávna se bavili staří i mladí o Štědrém dni výrobou hraček z ořechových skořápek. Ostatně ořechy tvořily spolu se sušeným ovocem nezbytnou součást štědrovečerní hostiny.

Obyčej v Čechách rázovitě upravený nabádal o Vánocích stavět doma jesličky-betlém. Jesličková skupina měla názorně připomínati narození Páně s celým ovzduším lidového pastýřského a venkovského života, s vévodícím hradem a městem nahoře. S andělem vznášejícím se nad jeskyňkou, nad chlévem s nápisem : Pokoj lidem dobré vůle.

Betlémy se vyráběly z různých, materiálů. Z papíru, vosku, dřeva, sádry apod.

Obyčej cizího původu u nás dnes již nezbytný - vánoční stromek se objevuje okolo poloviny 19.století. Tehdejší dobový tisk píše: Starý obyčej - jesličky - bohužel mizí z domácností a nový - vánoční stromeček - všude nachází obliby a povšimnutí.

Koleda - obyčej doložený od počátku 14.století ve slovnících českých i latinských. Celkem všude a vždy stejný: Obchůzka po staveních od Štědrého večera do Nového roku. Říkadla, zpěvy i hry o narození Páně, obdarování od domácích. Koleda byla pro žáky a studenty v 15. - 17.století důležitým zdrojem obživy. O vánoční koledě nosili s sebou „děťátko.“ O koledě na Tři krále chodívali s „hvězdou.“./p>

Neblaze prosluly „koledy“ selského lidu. Obvykle se za vybrané peníze kupovalo společné „pivo kolední“ a při pití tropeny všelijaké nezbednosti. Proto začátkem 16.století vrchnost na sněmu vyhlásila: Též také kolední pivo aneboližto vobecní, kteráž sobě, složíce mezi sebou peníze ve větších neb v menších počtech lidé sedlští kupují, aby jim odpuštěno nebylo, poněvadž častí svárové, mordové a jiní mnozí neřádové a hříchové proti Pánu Bohu se páší a tudy lid sedlský v rozpustilosti k outratám, záhubě a chudobě přichází. Jestliže by se pak kdo společnejch piv braní dopustil - tomu artikul sněmovní vyměřuje přísné pokuty.

Novotný Pavel