14-2006

Opatření Obce Křečovice k zlepšování životního prostředí [14/2006]

Ochrana přírody a krajiny:

  • sledovat kácení dřevin mimo les - a to jak v povolovacím procesu, tak zejména postihovat nepovolené kácení
  • sledovat dodržování lesních hospodářských plánů, dbát a podporovat vysazování nových porostů v přírodě
k vydávání povolení určen starosta, spolupracuje kontrolní komise

Odpadové hospodářství

  • sledovat a zamezovat zakládání divokých skládek
  • kontrolovat nakládání s komunálním odpadem
kontroluje: kontrolní výbor ve spolupráci se všemi zastupiteli a občany

Vodní hospodářství

  • propracovávat protipovodňová opatření
  • propracovávat provoz vodovodů
  • zajistit do konce roku 2006 územní rozhodnutí na ČOV Křečovice
  • poskytovat finanční výpomoc na domovní ČOV - (mimo Křečovice
zodpovídá: starosta, místostarosta, finanční výbor, stavební komise

Ochrana ovzduší

  • stanovuje se příspěvek ve výši 10.000,- Kč na každé ekologické vytápění - po předložení dokladu o zakoupení a dokladu o shodě
  • vyzvat občany k údržbě a uzpůsobení komínů na topnou sezonu zajistí: starosta - zveřejněním tohoto dokumentu
  • sledovat stavební stav komínů; zajistí: stavební komise
  • v období topné sezony sledovat viditelné znečišťování ovzduší; zajistí kontrolní výbor
  • mimo topnou sezonu - dbát na dodržování nařízení OZV obce 2/2004
  • Zajistí: kontrolní výbor a spolupracují všichni zastupitelé
Schváleno Zastupitelstvem obce Křečovice
V Křečovicích, 27. 4. 2006

Křečovští rytíři v Kolíně [14/2006]

Při pátrání po písemnostech a zprávách o Křečovicích jsem nalezl v časopise Vltavské proudy článek Karla Zvěřiny. Autor článku uvádí, že v knížce J. Štolby - Krypty v chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně, je na straně 22 zápis: Roku 1619 zemřel urozený a statečný rytíř Jan kašpar Křečovský z Křečovic, majitel statku „U Kvintina“ na Pražském předměstí v Kolíně.

Podle pátrání pánů Štolby a Zvěřiny vyplývá, že na začátku 17. století byly v Kolíně dvě usedlosti připsané na Křečovské z Křečovic. První dům v ulici Labská koupila v roce 1602 paní Dorota z Křečovic (tehdy již vdova) od Adama z Větřína erbovníka. Tento dům měla paní Dorota až do roku 1621, kdy jej prodala Karlu Zigmundovi, synu primátora Zigmunda Korfeje.

Druhý dům na předměstí pražském, již za bránou byl dvůr, zvaný „u Kvintina“. který v roce 1581 prodal Kašpar Šmidl i s grunty za 1075 kop grošů českých panu Adamu Křečovskému z Křečovic. Ten zemřel již roku 1582 a hned po něm i synové jeho Václav a Jiřík. Jediným dědicem se stal syn Jan Kašpar, jeho poručník prodal tento dvůr roku 1591 i s grunty, svršky a dobytkem (bylo tam tehdy 4 koně, 42 kusů skotu, 14 prasat) za 1135 kop grošů českých rytíři Jindřichu Bydlínovi z Noskovic.

V roce 1940 byla ulice Labská - Husova, U Kvintina č.p. 20.

Více se jméno rytířů Křečovských z Křečovic v dějinách Kolína nevyskytovalo.

Pavel Novotný

Setkání Traktorů ZETOR - 2. ročník [14/2006]

Již podruhé jsme se mohli těšit ze setkání traktorů ZETOR v Nahorubech.

Toto setkání se uskutečnilo pod záštitou dobrovolných hasičů z Nahorub. Pořadateli byli Pavel Jiráček a Zbyněk Šobíšek.

Tento rok se přihlásilo 40 traktorů ZETOR. Nejstarší traktor byl z roku 1948. Nechyběla ani soutěž a spanilá jízda. Nejlepší odcházeli s věcnými cenami. Pro úplnou spokojenost zde bylo občerstvení, kterého se zhostili místní obyvatelé.

Usedlíci takovou událost v Nahorubech nepamatují a u některých bylo vidět i dojetí.

Na další ročník se opět můžeme těšit na jaře roku 2007.

Vladislav Čadský

Seminář - Josef Suk známý neznámý [14/2006]

Vraťme se o rok zpět do květnových dnů roku 2005. Městské muzeum v Sedlčanech uspořádalo u příležitosti 70. výročí úmrtí Josefa Suka seminář zaměřený na život a dílo tohoto skladatele. Na zasedání, které proběhlo loni 25. května 2005, zazněly referáty muzikologů z Českého muzea hudby a z hudebně historického oddělení Etnologického ústavu Akademie věd ČR. Referáty přednesli autoři, kteří se Sukem intenzivně zabývají.

Dagmar Štefancová - Skladatel u kvartetního pultu (České kvarteto) Jana Vojtěšková - Rodný kraj v korespondenci Josefa Suka Jarmila Taverová - Josef Suk sběratel (výstava byla v pražském Muzeu hudby Antonína Dvořáka) Tereza Kibicová - Josef Suk jako autor klavírních úprav děl Antonína Dvořáka Jan Kachlík - Josef Suk jako zprostředkovatel nakladatelského záměru - Smyčcový kvartet G dur op. 106 Zdeněk Nouza - K Tématickému katalogu děl Josefa Suka Eva Paulová - Sukovy portréty známé i neznámé

Sukovo loňské výročí bylo připomenuto v Benešově a Sedlčanech výstavou, řadou koncertů Sukových skladeb. Před budovou Základní umělecké školy v Benešově, která nese Sukovo jméno, byl odhalen pomník - reliéf - Josefu Sukovi v nadživotní velikosti.

Hudební nakladatelství Editio Bärenruter Praha vydalo na přelomu roku 2005 dvě knihy týkající se života a díla Josefa Suka.

Josef Suk dopisy - o životě hudebním i lidském
K vydání připravila Jana Vojtěšková. Je to unikátní soubor 412 dopisů Josefa Suka, který je možno číst jako kroniku života tohoto hudebního skladatele.

Josef Suk tematický katalog skladeb
Autoři Zdeněk Nouza a Miroslav Nový. Kniha je v českém a anglickém jazyce.

Tyto dvě obsáhlé knihy jsou významným a neocenitelným přínosem dokumentů k poznání života a tvorby křečovického rodáka.

Knihy vyšly, jak se v tiráži uvádí, s laskavou podporou skladatelova vnuka Mistra Josefa Suka a Ministerstva kultury České republiky

Pavel Novotný

Pravdivá zpráva o probuzení Strážovic z posametové letargie k novému životu aneb jak se mládne ve Strážovicích po 60. roce věku [14/2006]

Začalo to naprosto nenápadně, o to s větším překvapením. Jednoho červnového dne (hned z kraje měsíce) roku 2005 přišel do klubu Milda Krejčí, jn. a pravil: „Mám autobus. Pojedeme na výlet. A volný je na sobotu 18. tm.“ Všichni co jsme v té chvíli byli přítomni, jsme vytřeštili oči, otevřeli ústa… a oněměli. Ale jen malou chvíli. Pak jsme se jeden přes druhého do něho pustili: „To je sice hezké, ale kdo pojede? Strážováků je nás míň než míst v autobuse a to ještě není jisté, zda by všichni chtěli jet!“ „O to se nestarejte, já lidi seženu,“ ujistil nás rezolutně Milda. A taky ano.

18. června v 8 hodin ráno přijel do Strážovic autobus. Zcela se naplnil a po zaznění slavností fanfáry v podání p. Špačka se rozjel vstříc očekávaným zážitkům. A ty stály za to. Hned při první zastávce v Chýnovských jeskyních u Tábora. Když přišla řeč na to, že se nacházejí v podzemí a vede k nim téměř 150 různě vysokých a různě širokých schodů, došlo mnohým, že totéž budou muset absolvovat i zpět. Jejich rezolutní „Ne, tam mě nikdo nedostane“. se neslo do širokého kraje. Ti statečnější a poslušnější, kteří si prohlídkovou trasu prošli, byli obohaceni o tolik zážitků, že o nich vyprávěli ještě za půl roku.

Další přestávkou na trase, tou z celého výletu nejpříjemnější, byl oběd v motorestu „Lada“ v Soběslavi.

Odpoledne ve 14.30 jsme pak absolvovali prohlídku líbezného zámečku Červená Lhota. Po prohlídce a hodinové přestávce věnované většinou účastníků občerstvení a pitnému režimu (10° Regent) jsme se vydali na cestu zpět. Již v autobusu jsme se všichni shodli na tom, jak se výlet vydařil a že i počasí nám bylo nakloněné a že by stálo za to si podobnou akci zopakovat.

Během dalšího průběhu léta pak došlo na akce další.

Na červenec Milda Krejčí naplánoval a také uskutečnil DĚTSKÝ DEN u něho na dvoře. Děti zápolily v několika soutěžích. Ve stejných disciplínách „řádily“ i přítomné ženy napříč všemi věkovými kategoriemi. Mužové se starali pak o občerstvení a organizaci. Teklo pití všeho druhu a rožnil se vepř. A to všechno museli mužové absolvovat v nočních košilích, neb to bylo podmínky jejich možné účasti. Utěšené odpoledne ukončil slabý déšť a společná, spontánně vyvolaná, koupel v dětském 200 litrovém bazénku.

Pak následovala sobotní brigáda na posečení trávy kolem bývalého hostince, která pokračovala další sobotu hrabáním posekané trávy, při které se jen tak mimochodem peklo další selátko.

Bývalá klubovna hasičů alias krám s hospodou dostala na venkovní kabát nový vývěsní štít. KLUSTRDUCH aneb KLUb STRážovických DŮCHodců. A nejen venek se změnil, ale i uvnitř to nebylo k poznání. Z obyčejné venkovské krčmy se najednou stala galerie výtvarného umění. Každé volné místo na stěně bylo obsazeno spíše méně než více podařeným obrazem opatřeným vše říkající jmenovkou. Galerie získala i zakládací listinu. Na paměť své předchůdkyně pak dostala staronové jméno „Vačkářova galerie“ podle malíře zakládacího obrazu „Zátiší s melounem“. Vývěsní štít posléze přibyl i na fasádě klubu.

Dalším ze skvostných nápadů Mildy Krejčího bylo zorganizování společného posezení Strážováků a jejich hostů. Jako datum konání bylo vybráno 10. září. Setkání dostalo oficiální název „VÍTÁNÍ OBČÁNKŮ“.

Tady malé zastavení k vysvětlení názvu akce:

Na návrh správce klubu p. Blažka, vydala „Osvícená obec Strážovice“ pro své občany i příznivce tzv. DOMOVSKÝ PRŮKAZ PŘÍSLUŠNOSTI K OBCI; no a v rámci posezení byly pak průkazy opatřené jménem majitele, otiskem jeho palce levé ruky a zatavené do plastikové folie předávány.

Z programu VÍTÁNÍ OBČÁNKŮ vyjímáme:
bod 2. Vítání občánků
bod 3. Jmenování konšelské rady
bod 5. Všeobecná, volná rozprava podmalovaná vůní rožněného vepře
ŽIVÁ HUDBA k tanci i poslechu.

Milda Krejčí zajistil pro případ nepříznivého počasí velký vojenský stan. K tanci a poslechu přijela hrát „Maršovanka“. Křečovický starosta p. Vondra laskavě zapůjčil parket, stoly a lavice pro venkovní posezení. Zástupci zúčastněných rodin a klanů přinesli zcela dobrovolně drobné občerstvení (než se to prase upeče, aby bylo do čeho kousnout). Jak z programu vyplývá, byla jmenována konšelská rada a to podle hesla „čím víc funkcí, tím méně závisti“. Do čela rady byl jmenován KANCLÉŘ NA VĚČNÉ ČASY A NA FURT, odpovědný za všechny a všechno, Milda Krejčí. Jako správný vladař obdržel jmenovací dekret a odznaky své moci: plášť, korunu (na hlavu), žezlo a jen místo říšského jablka sympatičtější půllitr. Ostatní konšelé pak přijali z jeho rukou své jmenovací dekrety. Od onoho památného dne má Osvícená obec Strážovic například svého:

  • KONŠELA pro veškerou pozemní dopravní strukturu uvnitř i v blízkém okolí obce v osobě p. Josefa Humhala, sn.
  • KONŠELKU pro potírání negramotnosti podle zásad Komenského v osobě pí Jiřiny Humhalové
  • KONŠELA přes díry a výmoly na obecních komunikacích, cestách pak zvláště v osobě p. Václava Suka
  • KONŠELKU pro navazování přátelství a vzájemného pochopení a méně chápajícím okolím v pí Daně Sukové
  • p. Miroslava Pětníka jako KONŠELA pro všechno co a jak v obci stojí, aby tak zůstalo na věky
  • a dokonce i KONTRAADMIRÁLA obecních námořních sil včetně drobného loďstva vanového i kachniček v osobě p. Milana Špačka

Posezení se náramně vydařilo. Čuník byl sněden, hudba se zaplatila a konšelé si považovali svých jmenování.

Poslední velkou akcí pak byla „Velká obecní zabíjačka“ pro všechny ženy, které projevily zájem a přišly. Je už téměř obehraným faktem, že za ní nestál nikdo jiný než náš kancléř Milda Krejčí. Ostatně, vždyť je to řezník. Pozval si další řezníky - kamarády - a spolu čuníka natrvalo uspali a posléze naporcovali. Co bylo třeba, to uvařili a s přítomnými ženami pak vytvářeli jitrnice, jelítka a tlačenky všech barev.

Opět tedy další vydařená akce v onom (možno směle říci) památném roce 2005, ve kterém se Strážovice probudily k novému životu.

Blažek Jiří

Vzpomínka na křečovického Rodáka [14/2006]

V Křečovickém kostele sv. Lukáše se konal 28. května 2006 koncert u příležitosti 71. výročí úmrtí hudebního skladatele Josefa Suka. Za slunečného dne, přítomnosti několika televizních kamer a plného kostela zazněly skladby:

Josef Suk
Melodie
Pozdrav žákům na Slovensko od strýčka z Prahy (O Štědrém dni)
Bagatela
Antonín Dvořák
Vyleť ptáčku
Skromná (z Moravských dvojzpěvů, op. 32)
Josef Suk
Společný hrob (z Deseti zpěvů, op. 15, č. 3)
Večerní nálada (z cyklu Letní dojmy, op 22)

Na housle hrál Josef Suk na varhany Aleš Bárta. Zpěvem doprovodili žáci Základní umělecké školy Josefa Suka z Benešova, pod vedením Jitky Bejblové, a Sbor benešovských učitelek, pod vedením Tomáše Pergola, který sbor doprovázel na kostelní varhany. Závěrem promluvil prof. Ivan Štraus (místo avizovaného Zdeňka Mahlera), který ve svém příspěvku upozornil na dvě knihy, které vydalo hudební nakladatelství jako další příspěvek k poznání hudebního skladatele Josefa Suka.

Po té byly položeny květinové dary na hrob křečovického rodáka Dr.h.c Josefa Suka na křečovickém hřbitově. Následovala prohlídka pamětní síně vnuka skladatele - Mistra Josefa Suka, která se nachází v rodné světničce skladatele v areálu Základní školy Josefa Suka v Křečovicích.

Pavel Novotný

Sloupek z Fary: O zasvěcení Panně Marii [14/2006]

Měsíc květen, jenž je již letos za námi, je od pradávna zasvěcen Panně Marii, a proto několik slov o úctě k Panně Marii. S rozvojem různých forem mariánské úcty došlo ve středověku ke vzniku zvláštního osobního vztahu k Matce Boží. Stalo se tak především v různých bratrstvech a od 17. století v mariánských kongregacích a řádech, které si vytkli za cíl sebeposvěcení a apoštolské působení v duchu a v postojích Mariiny svatosti. Svatý Grignion z Montfortu (+1716) doporučoval úplné zasvěcení Panně Marii (Totus tuus - Jsem celý Tvůj a všechno mé je Tvé). V Čenstochové provedl papež Jan Pavel II. v roce 1979 zasvěcení Evropy a celého světa Panně Marii. Je to více než pouhá prosba, je to zvláštní projev Boží chvály, která zavazuje jednotlivce i společenství vést život podle vzoru Matky Boží.

Zasvěcení Panně Marii má různé formy.

  1. Panně Marii byly zasvěcovány kostely, jako výraz úcty a víry, že Bůh naplňuje zvláštní přízní a požehnáním tyto zasvěcená místa. Jejich využívání se stává pro věřící zdrojem zvláštního požehnání. Zde představuje zasvěcení trvalý vztah k Panně Marii a její mateřské ochraně. (Mariánská poutní místa)
  2. Zasvěcování Panně Marii jednotlivců či společností, jež uznávají Bohem stanovený řád spásy - Bůh daroval světu Krista skrze Pannu Marii. Jedná se o přijetí spásy a její zprostředkování skrze Marii.

Maria sama o sobě není adresátem našeho zasvěcení, nýbrž je ta, která nám přinesla a zprostředkovala Krista. Odevzdáním Marii směřujeme k odevzdání Kristu, protože Maria ztělesňuje i církev jako prostřednici spásy. Kdo se v zasvěcení Panně Marii zapojuje do svazku s Kristem, ten prohlubuje společenství s církví. V modlitbě zasvěcení lidstva k Panně Marii, kterou vyslovil Jan Pavel II. v závěru jubilejního roku 2000 se praví: “.idstvo stojí dnes na rozcestí jako nikdy před tím. Záchranou nejsvětější Panno, je opět Tvůj Syn. Proto tě, Matko, chceme přijmout k sobě, jako tě přijal apoštol Jan a učit se od tebe, jak se stát podobným tvému Synu. Chceme svěřit sebe, církev a celý svět pod tvou mateřskou ochranu.“ Tím je vyjádřena prosba k Marii, aby nám zajistila svou přímluvu a svou ochranu.

Koncem května navštívil svatý otec Benedikt XVI. Polsko. Byla to jeho první pastorační návštěva za hranicemi Itálie. Její motto: „Buďte silní ve víře.“ Papež pokračoval ve stopách svého předchůdce Jana Pavla II. - navštívil místa spojené s jeho působením v Polsku (Varšava, Krakov, Čenstochova, Vdovice, Osvětim). Přišel, aby posiloval bratry a sestry ve víře a aby se sám posilnil jejich vírou. Dovede jejich víru vidět i pochválit, vyjádřit za ni vděčnost. Čím více si člověk uvědomuje velikost pokladu a čím více si ho váží, tím více jej opatruje a využívá. “. nás jsme zvyklí na tvrzení, že víra je dar od Boha a člověk ho nemůže jinému dát. Nebo se víra považuje za něco tak intimního, že je skoro neslušné ji projevovat. Vždyť co by si řekli lidé. Nechceme být považování za fanatiky. Musíme respektovat svobodu nevěřících, jsme opatrní. Nebo se vymlouváme na nevěřící většinu kolem nás. Mám za to, že v naší zemi je třeba, abychom my věřící prožili své obrácení a uznali potřebu výchovy k víře i naši povinnost touto výchovou druhým posloužit, jak to uměli předat naše maminky, babičky a kněží,“./em> řekl biskup Jan Graubner (časopis Světlo).

P. Kazimierz Duš

18. června slavila farnost svátek Božího Těla s průvodem kolem návsi k venkovnímu oltáři. Zároveň v tento den slavil náš duchovní otec Duš 25. výročí od kněžského svěcení. Na večer proběhla večerní modlitba (nešpory) a poté bylo agape (pohoštění) na faře za přítomnosti kněží z blízkého okolí a farníků. Pateru přejeme hodně zdraví a Božího požehnání do dalších let v kněžské službě.

Farníci

Z jednání Zastupitelstva Obce Křečovice [14/2006]

Zastupitelstvo obce jednalo ve 2. čtvrtletí letošního roku v měsíčních intervalech - tedy třikrát. Dne 27. 4. 2006 - starosta seznámil členy zastupitelstva s plněním usnesení z minulého jednání. Poté bylo projednáno rozpočtové opatření č.2. V hlavní části programu byla projednána zpráva o ochraně životního prostředí v obci Křečovice a návrh postupu v dalším období. Následovalo projednání postupu v přípravě projektu čistírny odpadních vod v Křečovicích k územnímu řízení. V další části jednání bylo navrženo vypořádání majetkových vztahů a vykoupení pozemků zastavěných cestou z Křečovic do Strážovic. Dále byly projednány došlé žádosti občanů. Následovala diskuse a předkládání námětů a v závěru jednání byl projednán a schválen návrh na usnesení.

Dne 17. 5. 2006 bylo prováděno posouzení návrhu nabídek projektových firem na zpracování projektu na čistírnu odpadních vod k územnímu řízení. Jednání se zúčastnili zástupci dvou firem, kteří osobně představili svoje nabídky. Členové zastupitelstva měli možnost se blíže seznámit s danou problematikou a vybrali firmu VRV - vodohospodářský rozvoj a výstavba a. s., Praha 5. V dalším průběhu jednání projednalo zastupitelstvo obce výsledek kontroly hospodaření a závěrečný účet obce za rok 2005 bez výhrad. Projednáno bylo dále rozpočtové opatření č. 3. Zastupitelstvo bylo seznámeno s pozitivním hodnocením kontroly spisovny a spisové služby obce. Po diskusi byl přednesen a poté schválen návrh usnesení z tohoto jednání.

Dne 1. 6. 2006 bylo jednáno se zástupci Trapistického kláštera o připravované smlouvě o dodávce vody z obecního vodovodu v Nahorubech. Obecní zastupitelstvo navrhlo předloženou smlouvu ověřit odborníky v této věci. Bylo dále projednáno rozpočtové opatření č. 4, dále smlouva o dílo s VRV Praha a zpracování projektu kanalizace a ČOV - pro územní řízení. V další části jednání se zastupitelstvo obce zabývalo otázkami přípravy a na rekreační sezonu v Nové Živohošti. Předsedové výborů a komisí byli starostou vyzváni k aktivní spolupráci při dohledu na dodržování vyhlášek obce v této oblasti. Následovalo projednání podaných žádostí a informací. Po nastalé diskusi bylo závěrem schváleno usnesení z jednání.

Vondra František, starosta

Krchleby - III.část [14/2006]

Na konci jednání bylo rozhodnuto, aby každý hospodář sklidil na svém pozemku, a kdo má více oseto, než k výživě potřebuje, aby nabídl MNV, který výnos přerozdělí těm, co nemají pozemky oseté. Zjištěním hektarového výnosu pověřeni p. Hanzlíček, p. F. Hrdinka a Kovařík Josef.

V září 1945 jsou podávány přihlášky o náhradu válečných škod. Ovšem před tímto si každý opatřoval živý i mrtvý inventář, který ještě zbyl a byl jeho. Hodnota vlastního navráceného majetku se z této válečné škody odečetla.

V únoru 1946 přijela delegace vlády Československé republiky shlédnout poškození Neveklovska.

První volby do Národního shromáždění proběhly 26. 5. 1946. V Krchlebích volilo 88 voličů s výsledkem: KSČ 44 hlasů, Lidová strana 25 hlasů, Národ. soc. 15 hlasů, Sociální dem. 3 hlasy, 1 hlas neplatný.

V listopadu 1946 byla v usedlosti pana Čermáka komise, která prováděla restituce - nové zaknihování vyvlastněných usedlostí v Krchlebích a jejich navrácení bývalým vlastníkům.

Sjezdu rolnických komisí v Praze roku 1948 se zúčastnilo 8 obyvatel obce. Rolnická komise složená ze 7 obyvatel obce provedla revizi zbytkového statku pana Václava Hanzlíka ve dnech 8. a 9. června 1948, majiteli ponecháno 17,94 ha půdy. Budova špýcharu přidělena obci, která jej propůjčila Hospodářskému družstvu v Benešově.

V červenci 1948 se konala valná hromada elektrárenského družstva. Na této valné hromadě byl založen strojní odbor (tzv. Strojní družstvo).

Na schůzi Místního národního výboru v Krchlebích 23. listopadu 1948 bylo schváleno jmenování Klementa Gottwalda Čestným občanem obce Krchleby k uctění jeho 52. narozenin.

Dne 24. 3. 1949 na schůzi místní organizace Komunistické strany Československa referoval okresní tajemník KSČ s. Cinka, s. Drahorád, vedoucí traktorové stanice v Tloskově, a obvodový tajemník s. Petřina z Jablonné o založení Jednotného zemědělského družstva. Bylo uvedeno, že zákon o JZD teprve vyjde, ale že je potřeba elektrárenské a strojní družstvo sjednotit do jednoho družstva - JZD, protože válečné škody budou hrazeny větším celkům ne jednotlivcům. Schůze všech občanů byla 25. 3. 1949, kde z přítomných 25 členů elektrárenského družstva hlasovalo 23 pro založení JZD. Poté byl zvolen přípravný výbor JZD a složen členský podíl 100 Kčs. Při jednání v Neveklově, kde vedoucím 3 členné delegace byl předseda MNV Perníček, bylo vyjednáno přidělení zem. strojů z akce „UNRA“ pro JZD. Stroje bylo nutno objednat a dovézt do Krchleb.

V polovině dubna 1949 se konalo slavnostní předání společných zemědělských strojů JZD. Předání probíhalo na zahradě Fr. Maříka č.11, kde byly stroje darované ministerstvem zemědělství z akce „UNRA“. Slavnost zahájil předseda MNV, jenž ve svém proslovu probral dějiny obce Krchleby od dob husitských. Pak promluvil předseda ONV Benešov s. Šístek o významu slavnosti a projevy zakončil předseda JZD. Slavnost byla ukončena lidovou veselicí na přírodním parketu.

Na slavnostní valné hromadě v polovině července 1949 byl zvolen předsedou JZD František Mařík, ml. č. 11 a místopředsedou Nouzecký Josef, č.14. Do slavnostní chůze vystoupilo z JZD 6 členů.

Družstvo bylo tzv. prvním typem JZD, kdy se společně selo, organizovaly se polní práce a stroje se užívaly společně. Byly zachovány meze, ale každý člen hospodařil individuálně. Družstevní stroje byli plně využity a půjčovány i nečlenům, ovšem bez 20% slevy. Nutno též dodat, že JZD Krchleby bylo první družstvo na tehdejším okrese Benešov. Na podzim roku 1952 se stalo družstvem třetího typu. (Třetí typ JZD = bylo již plně organizované výrobní družstvo se společnou rostlinnou i živočišnou výrobou, kdy se výtěžek rozděloval podle vykonané práce.)

V polovině září 1949 se začalo v rámci stavební obnovy se stavbou hostince. Stavbu prováděl podnik „Pragostav“ a řídil ji stavitel Cyril Beran z Křečovic a 22. listopadu 1949 dávali vazbu na nový hostinec. Pokračovala též stavba mlýna p. Mandlovce, jež byla zahájena již roku 1948.

Budova zámku v Krchlebích byla za hospodaření družstva využívána k různým účelům. Mimo hospodářského využití je zde v roce 1978 zřízena Okresní síň zemědělských tradic.

Ve spolupráci Okresního muzea Benešov a JZD Mír Neveklov byla v nově upraveném špýcharu v Krchlebích instalována výstava starší zemědělské techniky a nářadí. V prvním patře zámecké budovy bylo upraveno pět místností včetně vstupního schodiště, kde byly připomenuty tragické události z 2. světové války. Vystěhování Neveklovska, rozmístění koncentračních táborů na tomto území. V jedné místnosti byla též síň tradic JZD Neveklov. Slavnostní otevření proběhlo 20. března 1986. Celkové zemědělské dokumentační centrum při okresní síni tradic v Krchlebích zahrnovalo i areál dvora a stáje, což se postupně realizovalo, ale nedokončilo. Po roce 1990 je zámek v restituci předán původním majitelům. Stroje a instalace panelů s dokumenty odvezeny do depozitáře nebo na zámek Kačina u Kutné Hory.

Stručné dějiny Krchleby, které jsem se snažil vměstnat do třech částí, nejsou úplné a ani si nečiní nárok na úplnost údajů. Obzvláště složité a velice nutné by bylo zpracovat poválečnou dobu od roku 1945 a to nejen u osady Krchleby.

V lexikonu obcí ČR je s názvem Krchleb 6 obcí. (V okolí Domažlic, Kutné Hory, Nymburska, Rychnova nad Kněžnou a Šumperka)

Počet obyvatel v Krchlebích od roku 1848-1980. (Zdroj: Vlastivědný atlas okresu Benešov)

1848 - 283
1869 - 258
1890 - 230
1910 - 189
1930 - 174
1950 - 133
1970 - 102
1980 - 92

Pavel Novotný

VÝZVA [14/2006]

Vážení občané,

blíží se komunální volby. Vyzývám Vás, kteří jste ochotni věnovat svůj volný čas a úsilí ve prospěch ostatních - spoluobčanů a široké veřejnosti, ve prospěch obce! Vyzývám Vás, kteří nebudete sledovat jenom zájem svůj, ale budete směřovat Vaše snažení k dosažení dobrých výsledků v obci Křečovice - v jednotlivých vesnicích, budete nápomocni úspěšné činnosti v zájmových spolcích v obci - Vás, kteří budete ochotni naslouchat mladým, ale i starším občanům a chtít jim pomoci - pojďte všichni kandidovat do Zastupitelstva obce Křečovice. Právě vás obce a občané potřebují.

František Vondra, starosta