28-2009

Zápis z jednání Zastupitelstva ze dne 30. listopadu [28/2009]

Zápis ze zasedání zastupitelstva obce Křečovice, ze dne 30. 11. 2009 v zasedací místnosti Obecního úřadu Křečovice. Zahájení v 19,00 hodin.


Přítomni: František Vondra, Pavel Novotný, Monika Pechačová, Vladimír Čermák, Jaroslav Novotný, Karel Krymlák, Robert Nečas, Petr Rosůlek, Věra Bálková, Vladimír Hulan
Omluveni: Jitka Jirásková
Ověřovatelé zápisu: R. Nečas, Vl. Hulan
Návrhová komise: Jar. Novotný, Vl. Čermák, V. Bálková

Schválení programu zasedání zastupitelstva
Hlasování 10 0 0

  1. Zpráva o plnění usnesení z posledního zasedání
    Zastupitelstvo bylo starostou obce informováno o plnění usnesení z posledního zasedání
  2. Rozpočtové opatření č. 8/2009
    příloha zápisu.
  3. Jmenování inventarizačních komisí pro provedení inventur majetku Obce Křečovice za rok 2009. příloha zápisu.
  4. Obecně závazná vyhláška
    Obecně závazná vyhláška Obce Křečovice č. 6/2009 o poplatku za provoz systému shromažďování sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Vyhláška zůstává oproti roku 2008 beze změny. Poplatek také – 500,- Kč/osobu.
  5. Směnná smlouva
    Mezi Obcí Křečovice a J. Novákem a D. Novákovou, Bystřice v lokalitě Na Kasárnách za účelem uvedení do souladu pozemků zastavěných cestou do osady. Zastupitelstvo schvaluje směnu – Obec část 38m2, v k. ú. Nahoruby, osada Na Kasárnách. Druhá smluvní strana směňuje pozemek č. parc. 1289/54 o výměře 38m2.
  6. Směnná smlouva
    • Směnná smlouva mezi Obcí Křečovice a M. Krejčím, Strážovice – Obec směňuje část pozemku 865/1 o výměře 547m2, druhá smluvní strana směňuje 547m2 z pozemku 737/1 – za účelem zajištění části účelové komunikace.
    • Obec kupuje parc. 1159, k. ú. Hořetice o výměře 547m2, od Fr. a A. Hrubých, Benešov a náhradou odprodá 547m2 vyměněných od M. Krejčího. Jedná se o vypořádání pozemků zastavěných cestou ve Strážovicích. (cena 20,-- Kč/m2).
    • Dále z důvodů vypořádání pozemků zastavěných cestou ve Strážovicích Obec koupí 27m2 od M. Šenka, Strážovice (cena 30,-- Kč/m2).
  7. Žádost J. Humhala prodej pozemku č. 803 v k. ú. Hořetice o výměře 899m2 (louka). Žádost se odkládá pro upřesnění pozemku.
  8. Zimní údržba
    Zastupitelstvo schválilo smlouvu o provádění zimní údržby firmou Údržba silnic Osečany.
    Údržba chodníků a částí komunikací přiléhající k soukromým nemovitostem: – žádají se vlastníci nemovitostí, aby i nadále pomohli odklízet sníh z chodníku, tam kde není chodník, čistit komunikaci v šíři l,20 m podél svojí nemovitosti, čímž by obci pomohli zajistit nelehký úkol. Zastupitelstvo předem děkuje.
  9. Žádost o prodej pozemků
    Žadatel Ing. René David, Praha 2, žádá o prodej pozemků č. 1228/1 – 84m2, 1324/2 – 203m2 – kupní cena 30,-- Kč/m2. Dále nová žádost o pozemek č. 76 – 93m2 za cenu 200,-- Kč/m2.
  10. Územní plán č. 5
    Schvaluje vyhodnocení obdržených žádostí o změnu ÚP a stanovení dalšího postupu – zpracování Zadání změny dle projednaného seznamu žádostí a s přihlédnutím ke zpracovanému stanovisku – Změna ÚP č. 5.
Hlasování 10 0 0

Zapsala:Pechačová Monika

Vánoční ples 25.prosince [28/2009]

Zastupitelstvo obce Křečovice zve všechny občany na Vánoční ples, který je pořádán 25. 12. 2009 od 20,00 hod v místním hostinci v Křečovicích. Zároveň děkuje všem, kteří darovali příspěvek do tomboly.

Kdy: 25. prosince, od 20:00 hod
Kde: Hostinec U Kohouta
Hraje: Krišpín Band

Novoroční pochod

Milí spoluobčané!!!
Nelenošme po svátcích doma a pojďme na 6.ročník Novoročního pochodu když Novoroční, tak 1.ledna 2010 od 14.00 hodin. Nezpomeňte na plánek trasy! Před cestou si jej vyzvedněte u obecního úřadu v Křečovicích.

V cíli na Vás čeká malé překvapení!

Šťastnou cestu!
Vaše Obec Křečovice

Trasa:
Silnice směr Krchleby
dále po cestě přes Bečvárnu a sejdeme se v Nahorubech, Penzion u svaté Anny

Délka trasy cca 5 km
ŠŤASTNOU CESTU!!!

Poděkování [28/2009]

Zastupitelstvo obce Křečovice děkuje Mistru Josefu Sukovi, Dr.h.c, Praha 2 za sponzorský dar ve výši 20.000,- Kč věnovaný Základní škole Josefa Suka a mateřské škole v Křečovicích. Darováno v listopadu 2009.

Dále zastupitelstvo obce děkuje JUDr. Petru Zikmundovi za sponzorský dar ve výši 10.000,- Kč na likvidaci komunálního odpadu v r. 2009 v chatové osadě v Nové Živnosti.

Blahopřání

Vážení spoluobčané,

jménem Obecního úřadu Křečovice, jménem Zastupitelstva obce Křečovice a jménem svým přeji vám všem příjemné prožití svátků vánočních, v novém roce 2010 pevné zdraví a mnoho štěstí, spokojenosti, lásky a vzájemného porozumění.

S úctou František Vondra, starosta

Žádosti starosty [28/2009]

Vážení občané, v zimním období je poměrně obtížné odvážení odpadu na výše položených, svažitých komunikacích. Velký svozový vůz je těžký, má vysoko těžiště, na kluzkém terénu velice těžce ovladatelný! Řidič KUKA vozu je zodpovědný za bezpečnost a proto nemůže v případě kluzkého terénu zajíždět na svažité komunikace, byť je tam i posypáno. Občané, víte již dobře, kde vznikají problémy a popelnice v těchto případech zůstávají nevysypány. Přibližte proto v případech, kdy jsou komunikace kluzké mimořádně svoje naplněné popelnice na lépe přístupné místo. Je to i ve vašem zájmu.

Velice se přimlouvám i za odklízení sněhu z chodníků a komunikací, jak je to uvedeno v zápise zastupitelstva.

Žijeme na vesnici a tak si s některými problémy musíme poradit sami a navzájem si vypomoci.

Děkuji za pochopení,
František Vondra

Válečné zápisky vojáka 1914-1918 (VII.díl) [28/2009]

22. října 1915 stále moc pršelo, tak jsme směli počkat, až přestalo, pak ale přišel rozkaz místo na práci na ústup, neb bylo slyšet již blízké hřmění střílení, též i z děl a my jsme měli pak naspěch. Nechali nás celé zmrzlé ve vesnici Žabar na „kúčách“ a v 1 hodinu v noci zas dál přes město Rač, kde bylo všude plno vojska a vystěhovalců. Letěly s námi dva rakouské aeroplány, které se často vrátily a ačkoli jsme šli dost rychle, bylo za námi slyšet stále blízké střílení. Tak jsme uháněli pomalu až do Bagrdy, kde jsme dělali široké, hluboké a pevné dekunky na zimu. Ani jsme je však ještě nedodělali a již nás zas střílení z děl a mašinkvérů pobízelo k ústupu. Stále zas pršelo, tak jsme byli umoklí, umrzlí jak myši, když jsme přišli do Jagodiny, tam bylo všechno plno vojska, vystěhovalců, zajatců a nás zahnali za město do pole k nějakým barákům, ze kterých někteří v noci strhali dříví a rozdělali ohně. Komandant však přiběhl s levorverem v ruce a po těch co byli u ohně střílel, koho pak dohonil, tloukl klackem. Oni byli ve špatné náladě tím, že museli ustupovat a my jsme to od nich nejlépe pociťovali. Druhý den o hladu zas dal, až nás pak na noc nechali za vesnicí, tam po nás zas střílel civili, když jsme chtěli vzít dřevo neb slámu. Odtud dále k Trsteniku, kde jsme se museli brodit po pás vodou a dostali jsme 1 chleba na 6 lidí, jinak však chleba nebyl nikde ke koupení. Pak jsme druhý den ve vesnici Vrbě dostali opánky a šli jsme přes Kraljevo na velké vrchy. Tam jsme dělali zas dekunky, což bylo ještě v pěkném místě, k jídlu jsme měli za celý den večer trochu kukuřičné kaše, chleba žádný a noci jsme nemohli zimou spát. Při práci nás honil jeden přes druhého, takže po práci každý padl tam, kde pracoval a přenocoval v těch skalách. Tam jsme se tři rozhodli, že se vrátíme zpět k našemu vojsku, které bylo nedaleko, ale pak jsme toho nechali neb by nás to stálo jistě život. Byli jsme hrozně zedření a hladem zmoření. Sotva se to trochu spěšně dodělalo, když se tam tahali provazama kanóny a než jsme sestoupili dolu z vrchů, již z nich stříleli a vojska tam plno. Když se pak dostali po strmé stráni a přes vody na silnici, bylo všude plno vozů a lidu, že nebylo možno jít. Zahnali nás do stráně a dostali jsme 1 šálek mouky na tři lidi, soli však nebylo. Druhý den jsme se tloukli po cestě mezi trním a večer jsme zas dostali 1 šálek mouky na dva.

9. listopadu 1915 jsme šli kus zpátky, dělali jsme naspěch dekunky a v noci zas ustupovali. Dali nám šálek mouky, kdo měl dvoje opánky, tak mu je vzali a ustupovalo se dále, jenže my jsme nemohli. Druhý den, aniž nám dali něco k jídlu, hned ráno se vyšlo, asi v 9 hodin jsme přešli Rašku a na noc nechali nás ve stráni, kdež jsme si udělali ohně, ale v noci přišel déšť, tak jsme se skoro jen vydřímali, ráno nám dali polívku z mouky, šli jsme stále mezi vrchama, že nebylo vyhnutí, pak nás nechali přes noc u potoka.

V sobotu 13. listopadu 1915 druhé čety měli menáž, naši kuchaři si však dlouho vzpomněli, přestože se voda vařila, museli ji vylít a šli jsme dále. Večer jsme spali u Mitrovic blízko hřbitova, na němž bylo též hodné českých jmen. Dostali jsme každý kukuřičný vdoleček, který jsme snědli jako hnětynku. V neděli nám dali kousek masa, čistou neslanou polívkou, pak jsme šli přes město a za městem jsme dostali ještě menší „koláček“, pak jsme šli přes Vučici, až jsme zas na noc ostali v polích do rána. Za dva dny jsme přišli do Prištiny, tam jsme odevzdali kotle na vaření a lopaty a krumpáče. Byla tam poprava dvou dezertérů. Odtud jsme vyšli odpoledne v 5 hodin, za městem se však dvojila silnice a my jsme se dali tou nesprávnou, až teprve 1 2 hodiny jsme se v dešti vrátili a šli až do 11 hodin, než jsme přišli k druhé četě. Zalezl jsem si do stohu, ale zima mi bylo dost, neb jsem měl hadry sotva to na mě drželo a hladu, že jsem neměl nikdy v životě. Druhý den jsme šli zas dál, ale celí umrzlí, neb po obou stranách byly vrchy celé pod sněhem a z těch foukal vítr mrazivý. Na noc jsme ostali v lese, v „doubí“ a měli jsme čirou polívku z fazolí.

Ve středu 17. listopadu 1915 jsme prožili něco krutého. Ráno než jsme vyšli, asi od 4 hodin začalo silně pršet, takže nám dali menáž čistou bez masa, byli jsme promočení úplně, a když se rozednilo, šli jsme v té psotě se sněhem cestami mnohdy pod kolena i po pás vodou, přehnal mrazivý vítr, kroupy, sníh i déšť, a tak jsme šli do 10 hodin, ke dvoum Arnautským kučám, ve kterých se chtěli naši komandanti na chvíli schovat. Všichni jsme se hrnuli za nimi, a jelikož tam bylo schovaná kukuřice v klasech, každý se na ni vrhnul a byla by tam zajisté žádná nezbyla. Ale Arnouti, jak to zpozorovali, strhli křik, začali střílet a u koho se našla i všichni stražaři, že nám nezabránili, byli trestáni srbským způsobem a to hned na místě. Zatím se sypal hustě sníh a my jsme museli dál, ačkoli jsme byli celí umrzlí. Šlo se při této vánici asi do 2-3 hodin a jelikož se již tmělo a kraj byl stále pustým bez lidského obydlí – nechali nás v mladém dubovém lese bysme si udělali ohně, bez sekery, suchého dřeva, sirek a to ve 20 cm sněhu. Sníh přestal padat, vyjasnilo se a silně mrzlo, všude bylo plno našich lidí po cestě, každý kvílel, plakal, naříkal, ale to nic nepomáhalo. Stražaři si udělali oheň, ale jak k němu někdo přišel, již ho hnali od něj ranami a jinak to nešlo, neb u jednoho ohně všichni nemohli se ohřát a bez ohně by každý zmrzl. Pomalu každý tahal kousky dřeva, a kdo měl sekeru, byl boháčem. Tomu každý dával vše, co bylo na nás vzácností, jen aby ji půjčil. Přes noc z jedné strany se člověk hřál, z druhé mrznul a kdo zůstal na cestě unaven, ten se již k chůzi nevzchopil. Přinesli nám jednoho, který si chtěl cestou odpočinout, ale když ho dali k ohni, byl sice ještě živ, pohyboval očima i rtama, ale za 1 hodiny nevěděl již o mraze. Z jedné strany se člověk hřál a z druhé mrznul. K jídlu jsme dostali na 4 lidi 1 šálek kukuřice, kterou, jakmile jsme dostali, hned jsme ji žvýkali. Ráno, když byl dán rozkaz k odchodu, leželo v lese i po cestách všude plno mrtvol, kterým nebylo pomoci a které, aniž by se kdo mohl starat, je pohřbít. To ponecháno dravým ptákům a zvěři, která je roznesla, tak že po takových nejsou žádné zprávy neb je někdo nepohřbíval, a proto tolik nezvěstných. Těžko jsme došli do města Ořechovce, kde nám dali pod kolnu dlážděnou kamením a dostali jsme kukuřičnou kaši. V noci jsme ani spát nemohli, neb tam byla velká zima zvlášť na té kamenné dlažbě.

Pavel Novotný
(konec VII. části)

Sloupek z fary: Vánoce, čas radosti a rodiny - přinášejme radost druhým [28/2009]

„Zvěstuji vám velikou radost,
dnes se nám narodil Spasitel, Kristus Pán“
(Lukáš, 2,10-11)

Vánoční svátky si žádají, aby byly prožité svátečně. Správné Vánoce přinášejí radost. Abychom je mohli společně prožívat a vzájemně se obohatit, přemýšlejme o tajemství Vánoc. Co je zdrojem radosti a bez čeho nelze slavit Vánoce? Každý, kdo je člověkem, kdo přemýšlí, se snaží někomu o Vánocích udělat radost. Rodiče dětem, děti rodičům, přítel příteli, člověk člověku. Ten první člověk, který přišel na myšlenku, dát někomu o Vánocích dárek, vystihl velmi přesně, co je smyslem Vánoc. Nebyly by Vánoce, kdyby nám Bůh neposlal veliký dar, svého syna Ježíše Krista. Ty naše dárky, mají ten jeho veliký dar připomenout – napodobit Boží dobrotu. A naše láska má být odleskem jeho veliké lásky k nám. Byly by to divné svátky narození Páně bez Krista. Bylo by to tak, jako by někdo slavil naše narozeniny a nás nechtěl mít přitom. Jakoby se někdo radoval z dávaného dárku nám a nás strčil za dveře. Proto o Vánocích přijímáme nejen dárek od Ježíška, ale i samého Ježíše, který k nám přichází.

Svět, do něhož přichází Ježíš, je tvrdý, je to svět mocných tohoto světa a jejich předpisů a zájmů. To je také náš svět. V našem světě je málo pochopení pro lidský život, pro rodinu, která potřebuje klid, pomoc a péči. Pro narození dítěte není místo, nenávist a závist nechce dopřát obyčejnému člověku, aby prožíval kousek opravdového štěstí a měl aspoň to základní, co potřebuje k životu. Do tohoto světa vstupuje Syn Boží, Ježíš Kristus, jako dar Boha nám lidem, Ježíš se tu ztotožnil s námi, s těmi, kteří žijí lidský život, jeho srdce bude bít pro ty, kdo to v životě nemá lehké a bojuje o přežití každého dne, nejen v afrických zemích. To je tajemství Vánoc, Bůh přišel mezi nás ve svém synu, Ježíši Kristu, proto, že my potřebujeme mít jistotu, že nám rozumí ten, kdo také prožil náš život. Slovo se stalo Tělem a přebývalo mezi námi – Bůh se stává člověkem, abychom my byli Božími dětmi. Bůh v Ježíši Kristu vstoupil mezi nás jako jeden z nás na této zemi, kde tak snadno ztrácíme lidskou tvář a kde je tak těžké obstát a zůstat neotřesen pozemskými strastmi. On je náš lidský bratr, který je nám blízko svojí láskou, on je jedním z nás. On je originál člověka, podle kterého Bůh stvořil lidského tvora, jenže my, lidé, jsme ten obraz a dokonalé lidství zdevastovali, zničili. Mezi námi a Kristem je rozdíl, jako mezi originálem a špatnou provedenou kopií. A on přišel, jak říká svatý Atanáš, abychom my mohli opravit své lidství podle tohoto originálu. A proto ty pyšný člověku toužíš po kráse, toužíš po originále, toužíš po tom být dobrým člověkem? Tak se zadívej na Krista. Poznávej ho a uč se od něho a on ti pomůže stát se jiným, lepším člověkem. Pak objevíš, jak se dá prožít dokonalé lidství, pak pochopíš, že pravou radost a štěstí člověka, může v tobě vybudovat jen Bůh.

Bez Krista nemůžeme slavit opravdové Vánoce. Bez Krista nemůžeme být opravdovými lidmi. Ty, který máš málo víry, který nevěříš, že tomu tak je, jen se podívej, co dokáží udělat Vánoce s člověkem dobré vůle. Jakou mají silu dát lidem v těchto dnech, ty zvláštní dary lásky, porozumění, pohody, vnitřního štěstí. A to přece nemusí končit na Štědrý den. Vánoce mají trvat dále a to záleží také na tobě.

Přeji vám radostné prožití vánočních svátků v kruhu rodiny. A šťastný nový rok.

P. Kazimierz Duš